ODBORNÉ PORADENSTVÍ
Problematika „náhradního plnění“ je poměrně široká a složitá. Proto jsou Vám plně k dispozici naši konzultanti, kteří zodpoví veškeré případné otázky a jsou schopni v průběhu roku sledovat Vaši situaci a postupně korigovat nákupy na „náhradní plnění“.
 
 

 
  Záměrem zákona je zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. V dnešním době se však „náhradní plnění“ snaží zajistit každý dodavatel – přitom však zaměstnat osoby se zdravotním postižením nehodlá. Jedná se tak o přefakturaci – tedy vyhledání zaměstnavatele OZP a pouhé využití jeho fakturačních údajů. Čímž však zdravotně postižené nijak nepodporujete!

Proto si vždy ověřte, zda Váš dodavatel nabízející „náhradní plnění“ je skutečným zaměstnavatelem OZP. V opačném případě se nejenom on, ale i Vaše společnost podílí na obcházení zákona a, což je bezpochyby mnohem závažnější, zdravotně postižení nedostávají příležitost být zaměstnáni. Jako pomůcka v orientaci může sloužit certifikát o členství Vašeho dodavatele v Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR, nebo například databáze uvedená na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Je pouhou otázkou času, kdy dojde k úpravě legislativy a tudíž jednou provždy k zamezení přefakturací. Proto je dobré již v současné době hlídat, zda Vám „náhradní plnění“ není pouze přefakturováváno, neboť v případě změny zákona budete muset změnit dodavatele (pokud samozřejmě nebudete ochotni platit vysoké odvody do státního rozpočtu). V případě dlouhodobých a nákladných výběrových řízení, eventuálně při zakázkových řešení produktů, pak nastávají zbytečné obtíže.
 
 

Výtah ze zmiňovaných právních předpisů:
Zákon č. 435 /2004 Sb. o zaměstnanosti

.. § 81 ..
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4% .
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců , kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, 47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou 48) nebo obecně prospěšnou společností, 49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

.. § 82 ..
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb.
.. §18 ..
(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.


 
    Hrajeme podle pravidel   

 Čestné prohlášení - rok 2010
 Certifikát Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR
 Potvrzení ÚP o počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením

           >> základní informace
           >> kalkulátor NP